Domov seniorů ve Slivenci – Co tam jako budeme dělat?
21. 6. 2019
Jsem rád, že jsem měl možnost se podívat na to, co mě čeká, až taky jednou zestárnu, jako my všichni.
· Uvědomila jsem si, že se ke starým lidem musíme chovat hezky, protože jednou takoví také budeme.
· Být tam a mluvit s lidmi, kteří prožili již skoro celý svůj život je něco neuvěřitelného a nezapomenutelného.
· Je úctyhodné, jak to někomu takhle myslí i v tomto věku.
· Jsou zde i vzdělaní lidi jako jsou inženýři, malíři, herci, senátoři…
· Povídali jsme si o knížkách.
· Ten jejich úsměv byl k nezaplacení.
· Třeba domov ještě někdy navštívím. Buď jako dobrovolník, nebo jako důchodce.
Vážený čtenáři,
návštěva domova seniorů byla pro nás všechny výjimečná. Začtěte se do komentářů dětí a nezapomeňte si na závěr přečíst zprávu od paní Tůmové, zaměstnankyně domova, která byla tak laskavá a setkání s obyvateli domova nám zprostředkovala. Moc děkujeme. Dana Janů
Ohlasy dětí:
Když jsem poprvé slyšel, že půjdeme na výlet do domova důchodců, tak jsme si všichni museli říci: „Co tam jako budeme dělat?“ No, nakonec jsme se sešli v hojném počtu a vyjeli jsme do Slivence k domovu důchodců. Než jsme vlezli dovnitř, jsme byli upozorněni, abychom se jim nesmáli za jejich problémy, přeci jenom nemůžou za to… A my jednou budeme taky staří. … S kamarádem jsme dostali na starost hrozně milou paní, se kterou jsme se dali hned do řeči a dozvěděli se spoustu zajímavých a pro nás nových věcí. … Tato paní se dožila neuvěřitelného věku 87 let a za tu dobu toho už zažila mnoho a většinu nám i osobně vyprávěla, např. kde se ji nejvíc líbilo, to bylo Mongolsko a její zážitky v něm. Dokonce jsme se dozvěděli, že je to osminásobná prababička, což je též těžko představitelné, i to, že přežila 2sv. válku. A když nám o tom vyprávěla, tak to bylo tedy něco.
Akce se mi moc líbila, určitě to byl skvělý nápad a jsem rád, že jsem měl možnost se podívat na to, co mě čeká, až taky jednou zestárnu, jako my všichni, že? Jsem rád že máme ve škole ještě možnost tak skvělých akcí jako byla tahle!
Honza L.
Domov důchodců jsem si představovala úplně jinak a byla jsem mile překvapena, když jsem tam dorazila. Celkem jsem mluvila se třemi seniorkami a od každé jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí, například jak se žilo v minulosti, jako je to být seniorem nebo jaké to bylo za 2. světové války. Jedna ze seniorek, Zdeňka, mě zavedla na svůj pokoj a ukázala mi fotky svých vnoučat a pravnoučat. Určitě bych tuto akci doporučila i ostatním. Být tam a mluvit s lidmi, kteří prožili již skoro celý svůj život je něco neuvěřitelného a nezapomenutelného. Pokud se vám naskytne příležitost tam jít, tak neváhejte a jděte.
Anna
Ze začátku jsem se bála, ale nakonec to nebylo vůbec špatné. Pár lidí z naší třídy jim upeklo něco dobrého. Seděli jsme ve skupince a povídali si s nimi o všem možném. O tom, co zažili, jak se sem dostali, jaký zde mají denní program, co si myslí o dnešní generaci atd… Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí a měli jsme šanci vidět, jak třeba budeme žít jednou i my. Mohli jsme se jít podívat i na pokoj, kde byla paní, které bylo 101 let, což bylo pro mě překvapení. … Jsou zde i vzdělaní lidi jako jsou inženýři, malíři, herci, a dokonce i senátorka. Výlet jsem si moc užila a třeba domov ještě někdy navštívím. Buď jako dobrovolník, nebo jako důchodce.
Adéla
… Já jsem si povídala s jednou paní, která v životě neměla štěstí. Měla tři děti, a bohužel ji umřel syn na rakovinu a poté za rok jí umřel manžel a ona byla na dvě děti úplně sama. Pak, když byla starší, tak jednoho dne upadla a zlomila si stehenní kost. Byla asi půl roku v nemocnici, jenže už nemohla být doma sama a musel se někdo o ní postarat. Jenže děti nemohly, protože už chodily do práce. Tak jí našly domov důchodců a platí ji ho, ale cena je hrozně vysoká. … Výlet byl velmi poučný a určitě byste se tam měli také podívat.
Natálie B.
Má hlavní návštěva proběhla u pana K. Pan K. je odkázaný na vozík, protože je ochrnutý na půl těla. … Přišel o jedno oko a celkově už špatně vidí. To pro něj znamená, že si už nemůže číst. Je to smůla, protože dříve četl rád. Povídali jsme si o knížkách, které jsme přečetli. Některé knížky jsme znali oba dva, ale mluvil i o knížkách, které mi nic neříkaly. Kvůli ochrnutí nemůže ani pořádně mluvit, ale cvičí pravidelně logopedii a snaží se to zlepšit. …
Dominika
V domově důchodců jsem se potkal se dvěma pány, kteří jsou již v důchodu. V domově důchodců jsou, protože už nemůžou žít sami, protože jim zdraví už neslouží, jak by mělo. … Panu B. je neuvěřitelných 99 let. Člověk by si řekl, že člověk, kterému je 99 let, tak pomalu nemůže vnímat svět, ale to pro pana B. rozhodně neplatí. Pan B. pracoval jako horník v dole, později pracoval v cementárně. Ve stáří až do 74 let hlídal objekt v Radotíně. V domově důchodců je teprve 2 měsíce. Je úctyhodné, jak to někomu takhle myslí i v tomto věku. Jsem velice rád že jsem se mohl s oběma pány sejít.
Jirka
Myslím, že výlet byl hodně zajímavý. Když nám paní učitelka řekla, že půjdeme do domova důchodců, myslela jsem si, že se jen podíváme, jak to tam vypadá a jak tam lidé žijí. Potom nám ale paní učitelka řekla, že si s nimi budeme povídat. Z toho jsem měla strach, protože jsem docela stydlivá a bojím se mluvit s cizími lidmi. Nakonec to ale bylo super. Já a Klárka jsme si sedly ke stolu a začaly si povídat s paní Boženkou. Paní Boženka z nás měla nejprve strach, ale nakonec se rozmluvila a začala nám vyprávět, kde pracovala a kde bydlela a kolik má dětí. Potom se k nám připojila paní Z. Ihned začala vyprávět o tom, jak založila nadaci a pracovala v senátu. Vtipkovala také o tom, že je v domově důchodců mladice, protože jí je teprve 70 let a ostatním je kolem 90 let. Jsem ráda, že jsme tam šli, protože to bylo přínosné pro nás i pro ně. Určitě bych se tam za nimi ještě někdy zastavila.
Viola
Za mě to byla skvělá zkušenost. Já jsem byla s panem V. Je mu 89 let. Vyprávěl mi, co prožil, jak s kamarádem vyráběli motorky a o své rodině. Jeho dcera ho navštěvuje s malým Olíkem. Předtím než šel do domu důchodců starala se o něj jeho mladší sestra, které je 76 let. Byla jsem u něj na pokoji a má to tam prostorné a má pěkný výhled z okna. Pan V. je vtipný a nejspíš si rád povídá. Podle mě by tam měl jít každý, něco si z toho určitě odnese.
Iva
Výlet se mi moc líbil. … Nejstarší paní zde byla 101 letá, za kterou jsme se šli také podívat. Uvědomila jsem si, že se ke starým lidem musíme chovat hezky, protože jednou takoví také budeme. A také jsem byla ráda, že jsme přišli, protože jsme jim alespoň trochu oživili den.
Natálie M.
…. Paní P. ve svých mladších letech pracovala jako herečka. Vyprávěla nám o tom, jaký byl starý Barrandov a jak se život měnil postupem času. Paní byla velice milá a její vyprávění bylo velmi zajímavé a já jsem rád, že jsem měl tu možnost, se sní potkat.
Samuel
… jeli jsme tam s myšlenkou, že máme starší nějak zabavit, ale vůbec jsem nečekal, že se mi akce bude takhle zamlouvat. Začali jsme seznámením s naší důchodkyní Alžbětou. Alžbětě je úžasných 89 let. Působila velmi mladě a čiperně. Vyprávěli jsme si o tom, jaké to muselo být zažívat válku. … Povídala nám, jaké to bylo před i po 68. My jsme jí povídali o tom, jaké máme záliby, co nás baví a zajímá. Paní celý život pracovala v kancelářích a velmi ráda vzpomíná na svůj výlet do Mongolska. Ukazovala nám fotky svých dětí, vnoučat i pravnoučat. Alžběta působila spokojeně a myslím si, že by si s námi klidně ještě tak hodinu povídala. Akce byla přínosná a moc se mi líbila.
Matyáš
… povídaly jsme si s jednou paní, která se jmenuje Jiřina. Je jí 90 let. Povídaly jsme si o všem možném, o politice, o škole, o sportu, atd…… Paní byla celý život kantorkou tělocviku na gymplu. Říkala, že tato práce jí moc nebavila, ale nebyla jiná možnost. Její nejoblíbenější sport je tenis. Za mlada ho hrávala závodně. Nyní je její největší záliba čtení. Čte pořád a čte všechno co jí padne pod ruku. Tento výlet se mi moc líbil. Dozvěděly jsme se spoustu nových informací. Paní byla strašně hodná a milá a s radostí nám odpověděla na všechny otázky. Tento výlet bych si ráda zopakovala.
Josefa
… S paní Jiřinou jsme si povídaly asi hodinu a půl. Výlet byl zajímavý a domov pro důchodce se mi líbil, takže až jednou budu stará, nevadilo by mi v něm bydlet.
Stela
… Mohli jsme se zeptat na to co nás zajímalo, nebo jsme si mohli jen s nimi popovídat. Já osobně jsem se toho moc nedozvěděla spíš jsem vyprávěla já, ale vůbec mi to nevadilo, protože ten jejich úsměv byl k nezaplacení. …
A chci poděkovat naší paní učitelce třídní, že nám něco takového dokázala zařídit.
Kristýna
Dobrý den paní učitelko,
… odezva z domova byla super. Moc si chválili tuto návštěvu a chtěli by, aby se tato akce opakovala co nejvíce. Klienti byli moc nadšení, a to jsem slyšela nejen od klientů, ale i od sociálních pracovnic, že to bylo moc fajn a super nápad. Zase mě po nějaké době napadlo něco, co potěšilo hodně lidí. Jak důchodce, tak personál a myslím, že i žáci si hodně odnesli. Mohli jít na pokoje, bavit se s nimi o čem chtěli. Pohybovat se volně po budově atd. To totiž nikdo ještě nemohl. Děti jim měly dělat společnost a bylo jen na klientech, kam s nimi půjdou a o čem si budou povídat.
… Děti musím moc pochválit, všichni byli slušní. Jsou to bezva děti a doufám, že se u nás někdy samy ukážou a navštíví naše klienty jen tak pro radost, což můžou.
Mimochodem zdraví pan K., paní L., pan F., paní N., pan V. – prý kdy uvidí svoji nevěstu, pan N. – ten chytil tulivou a další. Paní L. si Vás moc neužila, tak prý příště na ní nezapomeňte. To je ta 101 let.
tak dětem vše vyřiďte, že jsou vítáni. S pozdravem Janča Tůmová
Fotogalerie
