Barrandov

Starý Barrandov

Barrandov je mladou čtvrtí. Jeho historie se začala psát až ve 20. letech 20. století. Za vznik této části Prahy vděčíme Ing. Václavu Havlovi, otci Václava Havla (1. prezident ČR). Ten dostal po svém návratu z USA do Československa nápad postavit moderní a skvěle architektonicky řešenou zahradní čtvrť. Pro časopis Mladý svět v roce 1969 poskytl rozhovor, kde uvedl, že jeho inspirací byla Amerika. „Byl jsem po první světové válce předsedou Svazu československého studentstva a na své útraty jsem odjel na „inspekční“ cestu po univerzitách Spojených států. Při návštěvě kalifornské Berkleyovy univerzity jsem se ocitl v nádherné čtvrti kalifornských boháčů. A tam mě – bylo to ve čtyřiadvacátém roce – napadl Barrandov,“ uvedl dále v rozhovoru. Území, které odpovídalo jeho požadavkům, byla nepřístupná náhorní plošina nad Vltavou bez jakékoli zástavby.

Do realizace se Václav Havel pustil společně se svým bratrem Milošem Havlem. Nejdříve skoupil pozemky, které měly celkem rozlohu 55 ha. Dále původní název oblasti Habrová, který se Havlovi nezdál dostatečně exkluzivní, byl pozměněn na Barrandov podle francouzského vědce Joachima Barranda. V roce 1927 byl schválen projekt na výstavbu, byla zahájena stavba komunikace, následně i stavba inženýrských sítí k jednotlivým parcelám, kterých bylo 200. Téhož roku zahájila činnost v té době nejmodernější restaurace v Československu Terasy, kterým byly později dodělány garáže a čerpací stanice. Pod skálou byl k areálu restaurace postaven i plavecký bazén s tribunami. Výstavba na jednotlivých parcelách na Barrandově byla ponechána vkusu majitelů, přesto si však Havel nechával právo k nahlédnutí a konzultaci finálních plánů s architektem Maxem Urbanem, hlavním projektantem.

Barrandovské ateliéry

Roku 1930 byl nepřímo dán Pražským magistrátem podnět ke stavbě filmových ateliérů na Barrandově. Společnost AB skoupila cca 50 hektarů půdy nad zahradním městem a do konce roku 1931 byly už v Barrandovských ateliérech nafilmovány první záběry detektivního příběhu Vražda v Ostrovní ulici režiséra Svatopluka Innemanna. V roce 1939 byly Barrandovské ateliéry zabaveny Němci a byly zde natáčeny propagandistické filmy. Po 2. světové válce byly ateliéry znárodněny a po roce 1989 zprivatizovány. Dnes jsou ve vlastnictví holdingu AB Barrandov.

Sídliště Barrandov

V 80. letech 20. století bylo postaveno nové panelové sídliště v blízkosti filmových ateliérů. Sídliště bylo postaveno podle projektu G. Čelechovského západně od původní zástavby Barrandova. Realizace stavby proběhla v letech 1981-1986. Kapacita bytových domů činí 8489 bytů pro 29700 lidí. Sídliště je od původního Barrandova odděleno čtyřproudovou komunikací K Barrandovu, která navazuje na Barrandovský most. Na sídlišti bylo od 90. let postaveno ještě několik, již nepanelových bytových domů. Dále zde byl postaven parkovací dům a krytý a venkovní bazén. V současnosti se v oblasti sídliště Barrandov opět čile staví nové obytné domy.